Večerní setkání

16. září 2018 v 0:45 | Nakira |  Rýmy z papíru
Přes den kudla u srdce,
do objetí ke smrtce,
večer sedíc vedle něj,
rázem se mi mění děj.

Pohled upřen ke hvězdám,
když tu kometa prolétne,
jak bílý závoj nevěstám,
pak zas navždy ulétne.

Hlava na jeho ramenu,
bez dotyků jiných,
každý večer vzpomenu,
a důvod k snění mít.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama